Svatební agentura Ty&Já

Svatební agentura Ty&Já
Facebookový profil

Pocitovníček ženicha, den 12

Publikováno 12. 8. 2016, 06.43 h

Jako malej jsem vždycky strašně rád chodil na houby. Pamatuju si, že moje první houbaření přišlo vlastně úplnou náhodou. Tatínek a další pracanti se jali jet do lesa dělat dříví na zimu. I neváhal jsem a jel s nimi.

Ne snad proto, že by mě jako tehdy šestiletého caparta snad bavila práce se dřevem, ale doufal jsem, že mě aspoň po lesní rovince nechají kroutit volantem, to jsem si pak připadal důležitější, dospělejší.

Jenže nejenže jsem nekroutil volantem, ale já se v lese hrozně nudil. Rybičkou jsem z kůry vyřezával lodičky tak rychle, že jsem měl snad vyrobeno pro všechny členy mého dost početného příbuzenstva. No a tak jsem se rozhodl jít na houby.

Měli ze mě srandu, protože od dědy jsem dostal takový ten látkový kulíšek, co nosil na hlavě. Kšiltovky tehdy ještě asi nebyly a vyrazil jsem. Asi jsem objevil místo, kde nikdy nikdo nebyl, protože na plácku metr krát dva jich bylo snad 50.

Tehdy jsem byl za hvězdu. Příbuzní nevěřili vlastním očím, kolik praváků jsem našel. Mimochodem od mého prvního houbařského dobrodružství uplynulo nějakých 25 let. Od té doby jsem na houbách nebyl…

Pravda, se snoubenkou se chystáme na houby už hezkých pár týdnů. Ještě jsme nebyli. Když jsem před pár dny přišel s nápadem, že vyrazím sám, načež mě šokovala odpovědí: "Prosím tě, myško, vždyť by ses mi ještě ztratil…" Jen kdyby věděla, jak vášnivého houbaře si v září vezme…

Váš Karel